Podivný poutník (část třináctá)

17. září 2010 v 17:42 | kaciikkk |  Povídky
Sam

            Sam seděl v malé, spoře osvětlené místnosti. Byl připoutaný k židli s rukama za zády. Hlavu měl skloněnou k zemi. Na obličeji měl četné podlitiny, které mu natékaly. Přemýšlel, co udělal správně a co vůbec neudělal. Bylo to pro něj hrozné. Už dva dny neviděl denní světlo. Tělo měl celé bolavé a ztuhlé. Přemýšle, co asi dělá Michelle. Chyběla mu. Z jeho úvah ho vytrhl áhlý zvuk. Sam škubl hlavou, až ho zabolela. Otevřely se dveře a dovnitř vešla Sophie. Měla na sobě kožené kalhoty i bundu. Své dlouhé, kudrnaté vlasy měla stažené do úhledného drdolu na temeni hlavy. ,,Same, Same..." řekla provokativně. ,,Dneska tě už pustí. I když s opravdu těžkým srdcem," dořekla a pohladila ho po tváři. Sam cukl hlavou. Sophie se mu přímo hnusila. ,,S těžkým srdcem? Tak proč jsi mě nechala zmlátit tím psychopatem?" ,,Ty můj malý chudáčku," začala kolem něj chodit po malých krůčcích a šeptala mu do ucha: ,,Doufám, že se mi podaří najít Kate i s Jackem. Jak se asi bude tvářit, když ji zabiju přímo před jeho očima?" ,,Jestli jí něco uděláš, tak -" ,,Tak co?" ,,Zabiju tě!" ,,Myslím, že nejsi moc v pozici, aby sis mohl vyskakovat a určovat podmínky," zasmála se. ,,Proč ji? Proč Kate?" ,,Nejdu po Kate. Její smrt bude pouhá záminka." Samovi zaštípaly oči. Nemůže přece Kate zabít! Snažil se udržet si kamennou tvář. Proto sklonil hlavu k zemi a těžce oddychoval. ,,Jestli se mi to povede, tak ji zabiju před Jackem. Jen ať vidí, jak trpí," řekla ledabyle a mávla zbraní, kterou měla ještě před chvílí zastrčenou za opaskem. ,,Jestli dostanu jednu, jenom jednu jedinou šanci tě zabít, věř mi, že to udělám." Sophie se ironicky zasmála. ,,Teď zrovna nevypadáš, že bys měl nějakou příležitost." Čekala, že na to Sam něco řekne. Když však nic neřekl, pokračovala dál: ,,Je půl páté. V šest má proběhnout předávka. Užívej si poslední chvíle, než tvá přátelé zemřou." ,,Jestli zemřou, ty budeš následovat a ten tvůj rádoby kamarád James hned po tobě." Kate po něm šlehla naštvaným pohledem a dala mu pěstí do obličeje. Samovi ze rtu odkapávala krev. Sophie naštvaně vyšla z místnosti. Pomalu zavíral oči. Byl ve stavu mezi spánkem a bdělostí. Hlava mu přišla hrozně těžká. Padala mu na prsa, protože ji nedokázal udržet ve vzpřímené poloze. Za ty tři dny, které tady strávil se ještě ani jednou nezvedl z této nepohodlné židle.
              ,,Vstávej!" vzbudil ho jakýsi hlas a někdo ho praštil tyčí do břicha. Sam zaúpěl bolestí. Byl to Ted, Postavil se k jeho zádům a odemkl pouta. Sam vycítil příležitost. Vymrštil se ze židle a dal Tedovi pěstí do obličeje. Ted se svalil na zem Vypadal překvapeně. Sam na nic nečekal a dal se na útěk. Jeho svaly ho však neposlouchaly. Nemohl ani pořádně běhat. Běžel jakousi chodbou. Zatočil za roh. Tam však někdo čekal. James mu podkopl nohy. Při Samově rychlosti se vymrštil do vzduchu a následoval tvrdý pád. ,,Do hajzlu!" přecedil skrz zaťaté zuby. Měl vztek sám na sebe. Takhle si svůj útěk nepředstavoval. Otočil se na záda a podíval se vzhůru. Stál nad ním James a mířil na něj zbraní. ,,To se ti moc nepovedlo." Sam po něm střelil nenávistným pohledem. Měl něco se zápěstím. Nejspíš ho měl zlomené. ,,Myslel sis, že nám tak rychle utečeš?" ,,Po pravdě řečeno jsem v to doufal." ,,Tak to zase rychle vyžeň z hlavy." James ho popadl za ruce a postavil ho na nohy. ,,Můžu tě nechat jít samotného nebo chceš raději pouta?" ,,Být tebou, tak bych to neriskoval." ,,Máš pravdu." James ho otočil, vzal mu ruce za záda a dal mu pouta. Na tváři se mu objevil bolestný úšklebek. Zápěstí ho bolelo a nevypadalo, že by mělo přestat. Sám pro sebe si nadával. Všechno mohlo dobře dopadnout a on si nechal podkopnout nohy.
                James ho vedl před sebou po schodech. Při každém zpomalení ho popohnal dloubancem pistolí do zad. Šli snad tři minuty, když se k nim přiřítil udýchaný Ted. ,,To jsi vážně tak neschopný, že ti uteče i takhle domlácený?" vysmíval se mu James. Ted se zaškaredil a chytil Sama za loket. ,,Mám ti s ním pomoct i do auta?" ,,Díky za ochotu, ale zvládnu to sám." odsekl Ted. Přehazovali si Sama jako nějakou méně oblíbenou hračku. James se podíval na Teda a zpět na Sama. Sam byl o hlavu větší a i svalově nabitější. Přes to teď vypadal jako nějaké spráskané kuře.
                  Ted i se Samem odešli na podzemní parkoviště. Zastavili se před modrou dodávkou. Ted otevřel dveře od nákladního prostoru a postrčil do něho Sama. Sam sebou bolestivě praštil o zem. Ted za ním zavřel. Celý prostor se ponořil do tmy. Sam se namáhavě zvedl z podlahy a opřel se o zeď. Ted si nastoupil a nastartoval motor. Rozjeli se. Cesta ubíhala dál...
                  Sama probudil dutá rána, která zatřásla celým autem. Vstal a podíval se malým okénkem do kabinky, kde seděl Ted. Zuřivě otáčel volantem a přitom něco křičel do mobilu. Skrz okénko viděl cestu, po které jeli. Jeli nějakým lesem. Stále zrychlovali. Se Samem to házelo ze strany na stranu. Neměl se čeho chytit. A i kdyby tam něco takového bylo, měl připoutané ruce za zády. Čekal na to nejhorší. Čekal na smrt...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Co myslíte, že se stane se Samem?

Umře. 66.7% (2)
Zachrání ho. 33.3% (1)
Neuším :D 0% (0)

Komentáře

1 girl11 girl11 | 17. září 2010 v 21:25 | Reagovat

Pěkný...přečetla jsem to celé a docela se mi to líbilo :)

2 vuk-r vuk-r | E-mail | 18. září 2010 v 9:27 | Reagovat

Děkuji...jsem ráda, že to čte i nový :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama