1. Kapitola - revize

12. ledna 2011 v 11:52 | kaciikkk |  Povídky
    
Jack

            Jack se nikdy nezaobíral těmito sledovacími akcemi. Měl to na příkaz svého šéfa. Měl sledovat jistou šestnáctiletou dívku. Jmenovala se Katherine Abbotová. Podle jeho šéfa - Terrance to měl být nový přírůstek do jejich podniku. Byla přibližně v jeho věku. Na sedadle spolujezdce byly poházeny její fotky i shrnutí celého jejího života. Přesně za pět minut by měla vyjít z budovy, před kterou stál.
            Vyšla. Měla na sobě černou mikinu a šedé džíny. Podezřívavě se rozhlédla po ulici. Oči se jí zastavily u jeho auta. Konkrétně na jeho spzetce. Byla od něj asi deset metrů. Chtěla vědět, kdo je na místě řidiče. Jack měl však černá skla a dovnitř moc vidět nešlo. Chvíli se mu zdálo, že přijde až k němu. Nejspíš ztratila odvahu. Zavrtěla hlavou a dala se do chůze. Jack pořídil pár snímků. Povzdechl si. Byla krásná. Měla modré oči a světlé, plavé vlasy. Za tu dobu, co ji sledoval, o ní zjistil plno informací. Mrzelo ho, co tahle mladá holka musí denně snášet. Ve volnu po škole chodila do práce. Zaměstnali ji v donáškové službě. Nutně potřebovala peníze. Její matka byla vážně nemocná. Léčba byla drahá a ona už nevěděla, co si dřív počít. Měl také záznamy o jejím zdravotním stavu. Trpěla Fabryho nemocí. Byla to nemoc, která se moc často nevyskytuje. Je to způsobeno geneticky a přenáší se od otce. Kate však svého otce nikdy nepoznala. Její matka ji porodila, když byla velmi mladá. Její otec je opustil ještě před porodem.
            Zavolal Terrancovi. ,,Vyšla. Co mám dělat?" ,,Zbytečně ztrácíme čas. Oslov ji. Hlavně ji nevystraš." ,,Jdu na to." Vystoupil z auta, zamkl ho a pomalu se za ní vydal. Udržoval si od ní odstup. Skoro pořád se ohlížela. Když se otočila a uviděla ho, došlo jí to. Úmyslně zabočila za roh. Věděl, že ho prokoukla. Když pohlédl do uličky, ve které byla, stála čelem k němu. Jakmile ho uviděla, dala se do běhu. ,,Hej! křikl za ní. Byla docela rychlá. Bylo to, jako kdyby běželi bludištěm. ,,Chci si jenom promluvit!" Nereagovala na něj. Běžela dál. Její náskok se však zkracoval. Stačilo jen, aby vztáhl ruku a pokusil se jí zastavit. Uhnula a přitlačila se k cihlové zdi. Těžce oddechovala a tvářila se vystrašeně. ,,To je v pořádku. Chci si jen promluvit." ,,Kdo jsi?!" vykřikla. Její hlas zněl odhodlaně. ,,Jmenuji se Jack. Jack Morrison." ,,Fajn, Jacku Morrisone. Mohl bys mi laskavě vysvětlit, proč mě už skoro měsíc sleduješ a proč za mnou běžíš skoro pět bloků?!" ,,Chci se s tebou na něčem dohodnout. Máme pro tebe nabídku." ,,My? Kdo je to my?" ,,Naše společnost." ,,A co je to zač?" ,,Něco, co ti pomůže. Budeš pro nás pracovat a dostaneš za to nemalé peníze. Mohla bys je třeba použít na matčinu léčbu, ne?" ,,Nebudu se ptát, jak jsi to zjistil, ale tvoji nabídku nepřijímám. S nikým spát nebudu, jasný?" ,,Nevím, co si o mě myslíš, ale tohle po tobě nikdo chtít nebude." ,,Co bych teda dělala?" ,,To se dozvíš později. Tak bereš to nebo ne?" ,,Nevezmu něco, o čem nevím, co to je!" ,,Vážně ne? Ty peníze nepotřebuješ?" ,,Seženu je." ,,Vážně? A kde?" ,,To je snad moje starost, ne? A teď mi buď řekni, o co jde nebo mě už konečně nech být!" Jack přemýšlel. Terrance mu zakázal, aby ji říkal něco konkrétního. ,,Takže ta druhá možnost. Fajn, moc mě těšilo, Jacku Morrisone." Dala se na odchod velmi rychlým tempem. ,,Počkej!" Rychle ji zachytil za loket. Ohnala se a dala mu facku. Jack se vzpamatoval a chytil ji i druhou ruku. ,,Nech mě být!" ,,Poslouchej mě!" Přitlačil ji ke stěně a rukou jí zakryl ústa. Bránila se. ,,Katherine! Prosím… Já ti nechci ublížit. Chci jenom tvou pozornost, dobře?"
Počkal, dokud nepovolila napětí ve svých svalech. Měl obličej těsně před jejím. Jeho zrak klouzal od jejich očí, ve kterých se ztrácel, až k jejím ústům. Dělala to samé.
            Něco je vyrušilo. Nějaký ostrý zvuk. Byl to výstřel. ,,Sakra!" ,,Co je to?!" zeptala se vystrašeně. ,,Musíme jít. Hned!" Chytil ji za ruku a běželi spolu zpátky k autu. Výstřel přišel z opačné strany. Katherine se ho křečovitě držela. Rychle se dostali k autu. Nastoupili a Jack nastartoval. ,,Raději se připoutej." Poslechla ho. Teď měl její život ve svých rukou. Za žádnou cenu ji nechtěl ztratit. Jeli městem, jak nejrychleji mu to situace dovolovala. ,,Co to… ně-někdo po nás střílel?" zeptala se nervózně. ,,Ne po nás, po mě." ,,Proč?" ,,Protože jsem jejich obvyklým terčem, proto." ,,Co jsi jim udělal?" ,,Já? Nic. Jen jsem se narodil. Vadím jim nějak celkově. Taky možná, že jsem je připravil o nějakých třicet miliónů dolarů. Toť vše." ,,Páni…        A ty tohle… děláš často?" pečlivě volila svá slova. ,,Jo, to je moje práce." ,,Takže i moje budoucí?" ,,Bereš to tedy?" ,,Já nevím. To jenom okrádáte lidi?" ,, Některým děláme i něco horšího." ,,Zastav! Vystoupím si. Nejsem vrah!" ,,Chceš umřít? Tak si vystup. Jestli ne, půjdeš se mnou. Ochráním tě." ,,Proč bys to dělal?" ,,Protože jsi můj cíl. Nemůžu si dovolit neúspěch." ,,Kdo je tvůj šéf?" ,,Představím tě hned, jak tam budeme, stačí?" ,,Bohatě. A kde je to místo?" ,,Hele, čím míň toho budeš vědět, tím lépe pro tebe, jasný?"
            Kate už raději mlčela. Jack byl podrážděný. Ohlížela se ve zpětném zrcátku. Nikdo je nesledoval. Auta za nimi se stále měnila. Sice nevěděla, co ji čeká, ale poznala člověka, kterému, jak doufala, mohla věřit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která verze povídek je lepší?

Nová. 0% (0)
Stará. 0% (0)
Nevím :D 0% (0)
Líbí se mi obě 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama